Poznejte mé definice pojmů

ZDRAVÍ

je stav, v němž se člověk cítí dobře po fyzické i psychické stránce. Je to celkový pocit, který vnímá a z něhož se raduje. Zdraví by měl člověk uznávat jako jednu z nejdůležitějších hodnot. Ten, kdo zdraví ztrácí, je ohrožen na životě. Ten, kdo zdraví získává, je ušetřen trýzně bolesti.

NEMOC

ve skutečnosti neexistuje. Existují pouze příznaky, které jsou jako nemoc označeny. Pokud člověk zpozoruje určitý příznak, je to signál k zamyšlení nad způsobem svého života a nad tím, co by měl ve svém životě změnit. Začne-li tyto signály utlumovat pomocí chemických léků, rozvíjejí se příznaky skrytě dál, až dospějí do akutní fáze, která již vážným varováním. Pokud se člověk ani z akutního stavu nepoučí, čeká na něho ještě jedno upozornění, a to je selhání některého životně důležitého orgánu. Při takovém selhání už pouze Bůh rozhodne o tom, zda dá takovému člověku ještě jednu šanci, anebo zda ho nechá zemřít. Nikdo z těch, kteří se mu snaží v této fázi pomoci, se ve skutečnosti o jeho přežití nezaslouží, i když si to většina z nich myslí.

LÉČENÍ

je proces probíhající ve kterékoliv z uvedených fází rozvíjejících se příznaků. Každé léčení je snahou ostatních pomoci člověku trpícímu pod tíhou těchto příznaků. Tato pomoc však není vždy stejná. Záleží na tom, jaký člověk se snaží trpícímu ulevit. Léčení tedy není uzdravování, ale pouhá úleva. Většina z těch, kteří se snaží druhé léčit, totiž nezná pravou příčinu stavu člověka, jemuž pomáhají. To je také důvod, proč léčení mnohdy nebere konce.

VYLÉČENÍ

Ani vyléčení není konečnou fází, která přivedla člověka ke skutečnému zdraví. Je to pouze zdánlivé zlepšení stavu, v němž se léčený člověk nachází. Pokud se nezjistila pravá příčina léčeného stavu, je i vyléčení pouhým klamem, a ten vyjde dříve nebo později najevo.

UZDRAVENÍ

je konečná fáze, kdy člověk získá své zdraví, které již ztrácel, zpět. Je to stav, kdy se člověk cítí zdráv na fyzickém těle i na duši. V něm nejen že nic nebolí, ale lze vykonávat vše, co mohl člověk vykonávat ve svém mládí. Může se také stát, že se cítí stále lépe a lépe, aniž by ho někdo léčil. Takovému stavu se těší pouze ti, kteří dospěli až do fáze, že se na udržování svého zdraví sami podílejí a pravidelně se za něj modlí.

PŘÍRODNÍ LÉČBA

je zaměřena na metody, které nemají žádné vedlejší účinky, a není třeba při ní podstupovat složité přístrojové diagnostiky. Ty ve většině případů zdraví člověka nepřispívají. Tato léčba je postavena na zákonech, které platí pro přírodu a všechny živé tvory. Protože i člověk je jeden z nich, měl by také tyto přírodní zákony znát a ctít. Mezi ně patří i zákon o zachování energie. Na něm je postaveno mnoho přírodních metod pracujících právě s energií člověka. Žádná z nich nepoškozuje tělo, mysl ani duši, ale snaží se je dostat do rovnováhy.

DUCHOVNÍ LÉČBA

patří mezi vrchol léčitelství. Každý duchovní léčitel, jemuž byly darovány léčitelské schopnosti, se musí řídit vesmírnými zákony. Tyto zákony určují, koho smí duchovní léčitel léčit a koho ne a zda bude léčba účinná nebo ne. Zakazují léčit ty, kteří činili ve svých životech špatné skutky, v jejichž důsledku u nich vznikla karmická zátěž. Žádný duchovní léčitel si nemůže dovolit tyto zákony porušit, protože by mu byly jeho schopnosti odebrány.
Proto pokud se někdo za duchovního léčitele pouze vydává, léčí každého bez ohledu na toto pravidlo. Výsledky takové léčby jsou ale žalostné. Je odvážný právě proto, že není nic, co by mu mohlo být odebráno. Takový duchovní léčitel škodí pověsti těch, kteří jsou schopnostmi obdarováni a skutečně uzdravují.
Avšak ani tito duchovní léčitelé nejsou ti, kteří uzdravují. Výsledky uzdravení jejich klientů jsou postaveny na spolupráci s vysokými duchovními průvodci a anděly. Andělé také neuzdravují sami, jsou pouze vykonavateli Boží vůle.
A tak pokud je někdo skutečně uzdraven pomocí duchovní léčby, měl by děkovat za své uzdravení Bohu. Pokud k tomu nedojde, nemůže se takový člověk divit, že se jeho potíže a bolesti po čase vrátí, anebo se objeví na jiném místě.

Ten, kdo se chce uzdravit, by měl pochopit, že je pouze malou součástí vesmíru řízeného silou, které říkáme Bůh. Pouze tato neviditelná a neuchopitelná síla rozhoduje o všem, co se děje ve vesmíru, v přírodě a také o tom, co se děje s každým člověkem.
Pokud člověk najde pokoru před touto životadárnou silou, pak se nemusí bát, že by se mu nedostalo odměny v podobě zdraví. Pokora ale není poklonkování, ani strach, není ponížení, ani potlačení své svobodné vůle. Pokora je úcta a obdiv vyjádřená formou díků pronášených v modlitbách, které slouží k projevu vděčnosti Bohu za život. Proto, aby se člověk modlil, nepotřebuje kostely, církve ani faráře. Potřebuje pouze ztišení, které mu dovolí, aby také uslyšel hlas své duše.

PREVENCE

je výraz, který příroda nezná. Příroda zná pouze zákon příčiny a následku. Pokud konáme dobré skutky, dobro se nám vrací. Konáme-li špatné skutky, vrací se nám zlo. Pokud chceme být zdraví, potřebujeme konat dobré skutky, jimiž činíme dobro svému tělu, své mysli, své duši a druhým lidem. V tom je skutečné tajemství prevence.

Můj příběh | Moje publikace | Certifikáty | Uzdravení klienti