Zdroj: mindbodygreen.com
Zpracovala: Vylectese.cz

Máte toxické členy rodiny?

(Úryvky z knihy klinické psycholožky Dr.Sherrie Campbellové)

Jednejte s nimi takto:

Máte toxické členy rodiny? Jednejte s nimi takto

Rodinné vztahy umí být komplikované a občas dosáhnou bodu, kdy se můžeme potřebovat odloučit od nějakého člena rodiny. Toto rozhodně není snadné a je třeba se vážně zamyslet nad vaším zdravím a zdravím dotčeného člena rodiny.

Klinická psycholožka a autorka nové knihy Vždyť je to tvá rodina… přetínání pout s toxickými členy rodiny, Sherrie Campbellová, nabízí radu, jak zjistit, jestli jste v toxickém vztahu a co s tím dělat.

V tomto úryvku z její nové knihy nabízí několik možností omezeného kontaktu s členy rodiny, od kterých si možná potřebujete držet odstup. Připomíná nám, že každá situace je jiná a že v této době to pro vás nemusí být to nejlepší.

Co se týče vzdání se vztahů s toxickými členy naší rodiny, máme k dispozici několik možností. Z vlastní zkušenosti a péče o jiné vím, že důležité je vyzkoušet všechny tyto možnosti.

Když vyzkoušíme všechny, snadněji se smiřujeme s naším konečným rozhodnutím nepřicházet s nimi více do styku. Pochopíme totiž, že toxičtí lidé v našich životech nám nedávají jinou možnost.

Srdečný kontakt

Prvním krokem ke stanovení hranic těchto toxických vztahů je možnost srdečného kontaktu.
Prostřednictvím této volby v přítomnosti toxických členu naší rodiny něco předstíráme, dokud toho nedosáhneme.

Při srdečném kontaktu si dáváme pozor, abychom příliš nedávali najevo, co cítíme. Konverzaci a emoce se snažíme udržovat povrchní, pozitivní a příjemné a většinou o toxických členech naší rodiny.

Jelikož mají rádi pocit, že všechno je o nich, můžeme to využívat jako vhodnou strategii, uvědomujíce si, že to děláme záměrně jako způsob, jak se vyhnout nepřijatelnému dramatu, alespoň do té míry, do jaké jsme schopni.

Vědomí, že to děláme záměrně, nám pomáhá vyhnout se sebeobviňování za neustále vzdávání se našich potřeb ve prospěch členů naší toxické rodiny, abychom je udělali šťastnými.

Srdečný kontakt může fungovat, alespoň krátkodobě. Problém je v tom, že manipulativní členové naší rodiny nemají rádi, když jsou věci klidné nebo srdečné. Proto pravděpodobně najdou způsob, jak se nám dostat pod kůži ve snaze vyvolat u nás ztrátu kontroly nad naším cílem a skončit v jejich destrukční pavučině.

Omezený kontakt

Další možností je iniciovat s toxickými členy vaší rodiny jen omezený kontakt.  Při této možnosti se rozhodneme vídat je nebo mluvit s nimi jen na rodinných setkáních nebo při jiných významných událostech.

Mimo toho děláme všechno pro to, abychom se jim vyhnuli. I tato možnost může chvíli fungovat, ale toxičtí členové naší rodiny ji rychle pochopí a budou dělat všechno možné, aby se znovu natlačili do našich životů.

Já jsem na toxické členy rodiny vyzkoušela obě tyto možnosti, a pokud jsme nebydleli ve stejném městě, fungovaly. Ale v momentě, kdy jsem se dočkala přímého kontaktu, se začaly jejich manipulace a já se ani nenadála a musela jsem se obhajovat.

A oni se chovali, jako bych byla ta nejhorší, nejodpornější lidská bytost na světě.

Nejdůležitější je toto: Když toxičtí členové naší rodiny vycítí, že jsme se stáhli, nebo se od nich odtahujeme, stupňují svou manipulaci, protože nerespektují žádné naše potřeby pro prostor.

Nechtějí, abychom měli prostor ani čas racionálně přemýšlet nad naším vztahem vůči nim, protože když tak uděláme, budou odhaleni a ztraceni.

Z tohoto důvodu je nejhorším prostorem pro fungování s toxickými členy naší rodiny zlatá střední cesta. Nemají ani tušení, jak se v tomto prostoru chovat. Chtějí mít všechno, nebo nic.

Když toxičtí členové naší rodiny vytuší mezi námi ten šedý prostor, obvykle s námi přeruší pouta.

Žádný kontakt

Když nakonec s toxickými členy naší rodiny dospějeme až do bodu, kdy usoudíme, že jedinou zdravou volbou je pro nás žádný kontakt, dostali jsme se do frontových linií velmi náročného, osvobozujícího, a přesto velmi bolestivého rozhodnutí.

Když jsme na tomto místě, můžeme si být jisti, že jsme zřejmě zažívali více špatného zacházení, než jsme si zasloužili – pokud jsme si vůbec nějaké zasloužili.

Když jsme dospěli do tohoto bodu, můžeme si být jisti, že jsme k tomu byli dotlačeni toxickými členy naší rodiny. Nikdy se nesmíme cítit vinni za to, že chráníme sami sebe tím, že se rozhodneme pro žádný kontakt.

Máme plné právo chránit se před těmi, kteří námi manipulují a citově nás zneužívají. V jistém bodě jsme toxické členy naší rodiny milovali a nade vše je v našich životech chtěli.

Jenže časem jsme až příliš často obětovali naše štěstí a sloužili tomu jejich, drželi jsme jazyk za zuby, když jsme se zoufale chtěli ozvat, a dělali jsme vše, co chtěli oni, neboť to bylo jednodušší než zaměstnávat se jejich dramaty.

Musíme pochopit, že ke dveřím, které se nyní chystáme zabouchnout, nás zkrátka přivedli toxičtí členové naší rodiny.

Důležité otázky předtím, než se rozhodneme ukončit veškerý kontakt:

  • Přizná si někdy tato osoba, že se mýlí?
  • Dočkáte se někdy od této osoby upřímné omluvy a změní své chování?
  • Má tato osoba výčitky svědomí za to, co provedla?
  • Respektuje tato osoba vámi stanovené limity či hranice?
  • Je tato osoba ochotna udělat cokoliv, aby váš vztah fungoval?

Pokud jsou odpověďmi na tyto otázky přesvědčivé ne, měli byste zvážit přetnutí pout.

Toto rozhodnutí je spíše vynucené než dobrovolné, a je také matoucí, protože nás učili věřit, že přerušení vztahů s rodinou je morálně nesprávné. Jenže, toxičtí členové naší rodiny jsou pouze lidé, a ne vždy zdraví.

Ve skutečnosti, kdyby tito jednotlivci nebyli členy naší rodiny, nikdy bychom si je nevybrali za součást našich životů. Kvůli ideálu rodiny trávíme roky obětováním svého duševního a emocionálního zdraví v představě, že tuto oběť přinášet musíme, neboť tito lidé jsou rodina.

Jsme naučení věřit, že když s nimi ukončíme vztahy, ti špatní jsme my. Nikdo netouží mít pocit, že je vysloveně špatný.

I přesto je tu něco, co vím najisto. Je daleko lepší udělat rozhodnutí nemít žádný kontakt a zlomit si srdce než setrvávat ve vztahu, ve kterém nám toxičtí členové naší rodiny lámou srdce opakovaně.

V článku pro Huffington Post, který jsem napsala v roce 2016, jsem se zabývala tvrdou pravdou o tom, kdy a proč můžeme potřebovat přetnout pouta s toxickými členy naší rodiny, abychom zachránili sami sebe.

K žádnému kontaktu se potřebujete uchýlit v případě, že…

…vztah je založen na jakémkoliv typu zneužívání: duševního, fyzického, sexuálního, verbálního či emocionálního,

…jediný kontakt, který s nimi máte, je negativní,

…vztah vytváří tolik stresu, že ovlivňuje důležité oblasti vašeho života v práci nebo doma,

…zjistíte, že jste posedlí řečmi o sobě a snahou uvádět na správnou míru nesprávné informace a že jste neustále odstrkování do té míry, že kvůli tomu nemůžete spát,

…celý vztah je o tom druhém a neexistuje žádný reálný důvod, proč by ten druhý nemohl vynaložit nějaké úsilí pro zdraví a udržení vztahu s vámi,

…vztahu dominují hry, ve kterých nikdo nic nezíská a které mají za cíl učinit z toho druhého blázna – jako jsou mlčení, obviňování a stále jste součástí hádek, které nemají vítěze.

Když se v nějakém vztahu objevují tyto charakteristiky, musíte jim věnovat pozornost a zvážit odchod ze vztahu.

Zajistěte si podpůrný systém

Velmi vám doporučuji, abyste si dříve, než se rozhodnete přerušit kontakt, vytvořili systém laskavé podpory a měli tak jistotu, že po provedení této změny nebudete sami. To, na co musíte být připraveni, je reakce toxických členů vaší rodiny.

Zřejmě budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby vás izolovali od vašich hlavních podporovatelů a obrátili je proti vám. Když cítíte, že se naplno rozběhla pomlouvačná kampaň vůči vám, musíte si slíbit, že zůstanete tiše a nezapojíte se do ní.

Pouze ji nechte nastat a přehřmět. Čím více proti očerňování bojujete, tím větší budou klepy a lži, a tím více se budete jevit jako blázen.

Toxičtí členové naší rodiny nás očerňují z jediného důvodu – aby se nás pokusili obrat o samotný podpůrný systém, který potřebujeme a který si zasloužíme.

Chtějí mít jistotu, že jsme přišli o měkké místo dopadu a že na své straně nemáme lidi podporující naše rozhodnutí.

Pokud chceme být zdraví my, musíme se připravit na skutečnost, že po opuštění toxických členů naší rodiny budeme pravděpodobně nuceni opustit mnoho dalších lidí, kteří nás s nimi spojují.

Musíme s tím být VYPOŘÁDÁNÍ, přijmout to jako akceptovatelnou ztrátu. Sama jsem ve svém životě zažila a viděla mnoho lidí v podobném postavení, jak moc se věci zlepšily, když udělali tato rozhodnutí.

Jisté je, že je to v určitém ohledu cesta naslepo. Nemůžeme předvídat všechno, co se stane. Jsem však přesvědčena, že pokaždé, když vynaložíme úsilí, které je potřeba k našemu duševnímu a emocionálnímu zdraví, zjistíme, že prázdná místa v našich životech nakonec nahradí lidé a situace, které jsou pro nás lepší a zdravější.

Na základě úryvků z knihy Sherrie Campbellové Vždyť je to tvá rodina… přetínání pout s toxickými členy rodiny, se souhlasem vydavatelství Morgan James. Copyright © 2019.

 
 

 © SANOKUNDIO