Žít v přítomnosti

Pod pojmem žít v přítomnosti se skrývá tajemství šťastného života. Je to bytí zde na Zemi ve fyzickém těle, ve kterém prožíváme vědomí  sama sebe. Důležité je, abychom svou nevědomostí neubližovali sobě ani druhým. Čím výše pozvedneme své vědomí, tím lépe se nám žije. Vše, co v přítomnosti prožíváme, je vždy v souladu s Boží vůlí. Nezáleží na tom, zda právě prožíváme radostné chvíle anebo chvíle strastiplné a smutné.

Proč neprožíváme stále jen chvíle radostné?

Život člověka je veden dle Boží vůle tak, aby jeho duše prožila všechny možné situace, které v předchozích životech nestačila poznat a zpracovat. Proto je třeba, abychom všechny události přijímali s tímto vědomím, poučili se z nich a docílili toho, že se nám již v příštím životě nebudou nepříjemné situace opakovat. Platí to i pro nepříjemné události prožité v našem dětství. I ty jsou předem naplánované a Bohem požehnané a my bychom měli za ně Bohu děkovat, protože naše duše tak prožila to, co potřebovala poznat. Bůh nás přivede do situací, které umožní, aby mohlo k poznání dojít. My jsme si z nevědomosti navykli tyto události vnímat jako traumatické zážitky, které negativně ovlivňují náš život, a to nás uvrhne do role oběti, ve které mnohdy prožijeme i celý život. Tímto postojem ve skutečnosti odmítáme Boží vůli i vůli naší duše. Správné je neklást tomuto dění odpor, ale radovat se z toho, že máme nový zážitek pro poučení.  Naše duše bude mít v příštím životě o prožívání jedné neradostné události méně. Pokud události nezpracujeme tak, jak se to od nás žádá, zopakují se nám tyto nepříjemnosti v příštím životě.

Rozloučit se s minulostí s pomocí Vnitřního uzdravení.

Pokud jsme již sami sebe uvrhli do této role oběti pod vlivem traumat prožitých v dětství, pak je velkou pomocí duchovní vnitřní uzdravení, kde se všechna traumata minulosti uzdravují a anulují skrze pána Ježíše Krista. Pokud chceme, aby se stalo vnitřní uzdravení trvalým mezníkem v našem životě, pak potřebujeme zabouchnout za minulostí dveře, dát ji pod pomyslný zámek a začít žít v přítomnosti a beze strachu. Pokud to neuděláme, škodíme nejen sobě, ale i svým dětem, protože náš život zasažený přetrvávajícími traumaty provází také energie strachu, které naše děti „nachytají“ na sebe, a tím jim opět způsobíme traumata v jejich dětství, které si ponesou životem. Skutečné uzdravení tedy spočívá v tom, že minulost mentálně navždy uzavřeme, a tím navážeme na vnitřní uzdravení, kde byl vliv traumat z dětství ukončen na duchovní rovině. My pak potřebujeme řetězec předávaných traumat z jednoho pokolení na druhé mentálně přetnout. Pokud to neučiníme, odrazí se to negativně na výchově našich dětí.

Co to znamená žít v přítomnosti?

Přítomnost prožíváme našim současným životem zde na Zemi. Pokud žijeme v přítomnosti, soustředíme svou pozornost, svou mysl na vše, co se v tomto pozemském životě odehrává, aniž bychom se nechali rušit myšlenkami na minulost nebo budoucnost. Naše mysl je tvůrcem této přítomnosti. Díky svobodné vůli, která nám byla dána, jsme zároveň převzali zodpovědnost za to, jaká naše přítomnost bude. Je třeba, abychom pro svou duši zajistili pestrou náplň pro každý den. Náplň, kterou si zvolíme, potřebuje být vždy v souladu s Boží vůlí a Bůh nám pak pomáhá plout v proudu událostí, které pro nás připravil. My se za tuto pomoc můžeme každý den modlit. Tímto způsobem jsme také vedeni k tomu, abychom našli co nejdříve poslání své duše. Pokud toho dosáhneme, dostáváme se do energetického proudu, který nám dodává energii pro vše bohulibé, na co myslíme, co konáme a co tvoříme. Tímto způsobem se u nás navyšuje schopnost jednat podle intuice, která k nám přichází od Boha. Pokud žijeme v přítomnosti, soustředíme svou mysl a pozornost vždy pouze na to, co právě teď děláme, a na nic jiného. Popisuji to na svém případě, kdy je moje mysl jako laserový paprsek, do kterého je soustředěna veškerá energie, kterou mám od Boha k dispozici. Tímto způsobem je možné dosahovat úspěchu v podnikání, v zaměstnání, v domácnosti, ve výchově dětí, ve sportu, v různých zájmových činnostech, všude tam, kde se můžeme spoléhat jenom sami na sebe. Jsem ve spojení s Bohem a můj život plyne podle jeho vůle, protože svou vůli jsem podřídila vůli Boží. Jiné je to v partnerském soužití, kde je třeba oboustranně respektovat svobodnou vůli druhého. Základem pro vytvoření tohoto respektu je otevřená pravdivá komunikace všech sdílených témat. V případě, že komunikace vázne, je třeba druhého respektovat, ale soustředit pozornost na zachování své vlastní svobody, soběstačnosti a samostatnosti. Jsou to období, kdy mnohdy prožíváme přítomnost, která je komplikovaná, ale přijmeme jí, protože se z ní máme něco naučit, případně nás vede k rozhodnutí ke změně. Čím pestřejší je náš život, tím více žijeme v přítomnosti. Čím více se nám díky soustředění energie do jednoho bodu daří, tím radostnější je náš život. Čím dříve najdeme poslání své duše a plníme ho s radostí, tím jsme šťastnější. Náš život v přítomnosti je naplněn vděčností za všechny dary, které k nám přicházejí.  Minulost nepotřebujeme řešit ani na ni nemáme čas a budoucnost si vytváříme svou šťastnou přítomností. Místo toho, abychom obviňovali minulost a měli strach z budoucnosti, žijeme svůj život v pokoře teď a tady pod Božím vedením a ochranou.

Zakladatelka projektu SanoKunDio®

 

 

 
 
 

 © SANOKUNDIO