Nový avatar 2019

Dlouho přemýšlel Hospodin, jak přivede k životu sám sebe. Jeden díl předal hvězdám, ať svítí a hlásí slávu dobra, ochoty podělit se o světlo i tmu. Další díl položil do kapky vody, neboť ona umí chladit i hřát a vždy padá dolů, tak jako pokora. Další kus svého Já předal větru, protože on jediný se dotýká nebes i země, je čestným a všem měří stejně. Zbyly mu již pouze dva díly. Ten jeden rozptýlil po matce Zemi do každého stébla i zrnka písku a ten poslední vložil do člověka. Jemu však navíc předal svědomí a svobodnou vůli, neboť si přál, aby právě on nalezl všechny díly a mohl se tak stát Jím samým. Naposledy stvořil slunce a jeho první paprsek roztikal hodiny životů. Člověk skutečně hledal, naslouchal však spíše své svobodné vůli a svědomí upíral právo promluvit. Uplynuly aiony věků a Hospodin se rozhodl, že pomůže člověku k pochopení své podstaty. A tak se na matce Zemi zrodil první známý avatar, stal se Buddhou. Uplynulo pět set let a povolal si Hospodin avatarova ducha.
„Je ti známo, jak dopadlo tvé vtělení?“
Buddha bezmyšlenkovitě mlčel, tak jak to učil. Měl vlídný úsměv, nehybně seděl a klidně dýchal. Hospodin mu otázku zopakoval a když se ani tentokrát nedočkal odpovědi, sám mu odpověděl:
„Splnil jsi svůj úkol, ale bylo to málo. Lidé na mě zapomněli. Mají čím dál více špíny na rukou, kterou si neumí smýt. Jedni si utřou ruce o druhé a jiní se před svojí vlastní špínou zavřou do klášterů, aby po zbytek života před ní utekli. Jenomže ona nezůstane jenom v jejich dlaních, nýbrž i v dlaních vlastních dětí.“
„Pusť mě tedy dolů Stvořiteli a já jim budu kázat mravnost a lásku.“
Hospodin vyslyšel jeho přání a tak se narodil Ježíš, kterého lidé nazývali Kristem. Uplynulo dva tisíce let a Hospodin si zavolal avatarova ducha, aby mu zopakoval stejnou větu:
„Splnil jsi svůj úkol, ale bylo to málo. Lidé na mě zapomněli.“
Ježíš mu naslouchal, poklekl před ním a hned se ptal, jak to měl udělat lépe.
„Tak jako tvé předchozí vtělení i ty jsi uspěl. Dal jsi jim lásku. Učil jsi je čistotě charakteru. Nabádal jsi je, ať místo myšlenek naslouchají citům. Mnohokrát jsi jim ukázal sílu zázraku, ale dopadlo to tak, že nyní uctívají místo tvého učení tebe samého. Stal ses pouhou modlou, o které si myslí, že je vykoupí od špíny na rukou i na srdci.“
„Pošli mě tam znovu otče. Budu opět kázat a budu stokrát přesvědčivější", prosil jeho duch, Hospodin ho však zastavil:
„Copak jsi už zapomněl, jak s tebou naložili? Skončil jsi na kříži a stal ses mučedníkem. Lidé zpyšněli a ti, kteří je vedou, dávno ví, že mučednictví je pro ně největším nebezpečím. Nemohu ti dát tělo, protože by tě nazvali pouhým bláznem. Nemohu však na matku Zemi poslat ani válku, ani vlnobití a dokonce ani nemoc. Tyto útrapy již mají lidé za sebou a nikdy je nepřesvědčily o tom, že skutečně jsem. Musím na zemi seslat něco, co bude válkou v jejich srdcích. Něco, co se bude tvářit jako nemoc, která jim bere dech. Něco, co zastaví celý lidský svět a přitom ublíží pouze těm, kteří ztratili svědomí a lásku. Zastaví ty, u nichž svobodná vůle začala ubližovat druhým. Bude to něžné a přitom přímé a spravedlivé, tak jako sluneční svit. A jak pravil, i učinil.

Na lidský svět přišel nový avatar… Lidé mu říkají Covid-19.

Tomáš Sedlák
(duchovní průvodce projektu)

 

 
 
 

 © SANOKUNDIO